FMEA a řízení rizik ve výrobě
Systematická prevence vad ve výrobě podle AIAG & VDA a ISO 14971
Předcházet problémům je vždy efektivnější než je zpětně řešit. Metoda FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro systematickou analýzu rizik ve výrobě.
V roce 2019 vyšel harmonizovaný standard AIAG & VDA, který sjednotil americký a německý přístup, zavedl 7-krokový postup a nahradil dosavadní hodnocení RPN novou metodou Action Priority. Tyto změny se dotkly tisíců firem nejen v automobilovém průmyslu. Pro výrobce zdravotnických prostředků je řízení rizik klíčové z hlediska legislativy – norma ISO 14971:2019 definuje kompletní proces od identifikace nebezpečí přes hodnocení až po sledování po uvedení na trh.
Na této stránce najdete odborné články, praktické návody a odpovědi na nejčastější otázky k FMEA i řízení rizik podle ISO 14971.
Číst víceNapsali jsme k tomuto tématu
FMEA: Co se změnilo a jak správně hodnotit rizika
Srovnání RPN a Action Priority v FMEA. Nové tabulky hodnocení Severity, Occurrence, Detection a praktický návod na přechod.
Řízení rizik zdravotnických prostředků podle ISO 14971 – propojení s FMEA
ISO 14971 a FMEA pro zdravotnické prostředky. Proces řízení rizik, Risk Management File a propojení s požadavky MDR.
Odborníci a garanti tématu

Helena Nováková
Helena Nováková má dvacetiletou praxi v řízení kvality ve firmách, které se zaměřují na zdravotnické prostředky. Jako zkušená auditorka, lektorka a poradkyně pomáhá firmám nejen splnit náročné požadavky norem na systémy kvality, ale hlavně nastavit systém kvality tak, aby skutečně fungoval v praxi.
Zobrazit kompletní profil
Jan Matuský
Jan Matuský je uznávaným odborníkem na systémy řízení kvality (QMS) a průmyslovou metrologii. Jako auditor a zkušený lektor se specializuje na automotive standardy, statistické řízení procesů a zavádění metod štíhlé výroby.
Zobrazit kompletní profil
Michal Bohuš
Michal Bohuš je zkušený expert na řízení kvality s téměř dvacetiletou praxí v automobilovém průmyslu. Prošel si rolemi od inženýra přes projektového manažera až po vedoucího oddělení kvality. Své bohaté zkušenosti z praxe dnes předává dál jako lektor a konzultant, který ukazuje, jak nástroje kvality používat tak, aby opravdu fungovaly.
Zobrazit kompletní profil
Jiří Chaloupka
Jiří Chaloupka je zkušený praktik, který se specializuje na technickou stránku kvality. Pomáhá výrobním firmám nastavit kontroly tak, aby nebyly jen formální nutností, ale skutečným sítem pro vady.
Zobrazit kompletní profil
Vladimír Bosák
Vladimír Bosák je certifikovaný auditor (IATF, TISAX) a držitel prestižních certifikací CISSP a CISM. S více než 30 lety zkušeností z firem jako Johnson Controls propojuje řízení kvality v automotive s kybernetickou bezpečností a pomáhá firmám zavádět a auditovat klíčové mezinárodní standardy.
Zobrazit kompletní profil
Radek Šilar
Radek Šilar je expert na řízení kvality se specializací na interní audity a procesní řízení dle norem ISO 9001, IATF 16949 a VDA 6.3. Ve svých školeních propojuje své praktické zkušenosti s manažerským vzděláním a ukazuje, jak moderní přístupy ke kvalitě skutečně fungují v praxi.
Zobrazit kompletní profil
Miloš Petr
Miloš Petr je expert na management kvality s více než 20 lety praxe. Specializuje se na implementaci systémů dle norem ISO 13485, ISO 9001 a požadavků FDA. Díky svým zkušenostem z pozice manažera kvality pomáhá firmám nastavit procesy, které jsou nejen v souladu s předpisy, ale i praktické a efektivní.
Zobrazit kompletní profil
Oldřich Beneš
Oldřich Beneš je špičkovým odborníkem na regulatorní shodu (MDR, ISO, FDA) a procesní inženýrství. Své technické know-how z automotive a medical sektoru propojuje s pokročilou statistikou, díky čemuž pomáhá firmám zvládat náročné audity a efektivně řídit kvalitu.
Zobrazit kompletní profilDoporučená školení k tématu
Hledáte školení zaměřená na dané téma? Naši lektoři jsou odbornící z praxe a pomohou Vám rozklíčovat problematiku od A do Z.
Více o tématu
FMEA a řízení rizik ve výrobě
Co je FMEA a proč je klíčová pro kvalitu ve výrobě
FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) je systematická metoda pro identifikaci a hodnocení potenciálních vad v produktu nebo procesu ještě předtím, než k nim dojde. Její základní princip je jednoduchý: je levnější a bezpečnější odhalit problém na papíře než na výrobní lince nebo u zákazníka.
Metoda se používá ve dvou základních formách. Designová FMEA (DFMEA) analyzuje rizika spojená s návrhem produktu – zda může díl prasknout, zkorodovat nebo nesplnit požadovanou funkci. Procesní FMEA (PFMEA) se zaměřuje na rizika ve výrobním procesu – zda může operátor udělat chybu, stroj nastavit špatný parametr nebo zda může dojít k poškození dílu při manipulaci.
FMEA je standardním požadavkem v automobilovém průmyslu (součást tzv. Core Tools), ale stále více se prosazuje i v dalších oborech – ve výrobě zdravotnických prostředků, v letectví, v potravinářství nebo v obecném strojírenství. Důvod je prostý: každá firma, která chce snižovat náklady na vady a reklamace, potřebuje nástroj pro preventivní analýzu rizik.
Harmonizovaný standard AIAG & VDA – co přinesl nového
Do roku 2019 existovaly dva hlavní přístupy k FMEA v automobilovém průmyslu. Americká organizace AIAG (Automotive Industry Action Group) měla svůj standard FMEA, založený na výpočtu čísla RPN (Risk Priority Number). Německá VDA (Verband der Automobilindustrie) používala odlišný přístup s hodnotícími maticemi. Dodavatelé, kteří pracovali pro americké i evropské automobilky, museli zpracovávat FMEA dvěma různými způsoby.
V červnu 2019 vyšel společný harmonizovaný standard AIAG & VDA FMEA, který oba přístupy sjednotil. Přinesl tři zásadní změny:
- 7-krokový postup tvorby FMEA – jasně strukturovaný proces od plánování až po dokumentaci výsledků
- Action Priority (AP) místo RPN – novy systém hodnocení rizik, který odstraňuje nedostatky multiplikativního výpočtu
- Důraz na prevenci – preventivní opatření jsou nyní povinnou součástí analýzy, nikoliv volitelným doplňkem
Standard platí pro celý automobilový průmysl a postupně ho přejímají i firmy v dalších odvětvích, které hledají robustní metodiku pro analýzu rizik.
7 kroků procesní FMEA v praxi
Nový harmonizovaný standard zavádí strukturovaný 7krokový postup pro tvorbu procesní FMEA. Každý krok má jasně definovaný vstup, činnosti a výstup.
Krok 1: Plánování a příprava
Definice projektu, jeho rozsahu a cílů FMEA. Sestavení multifunkčního týmu, stanovení časového harmonogramu a identifikace zdrojů dat (výkresy, technologické postupy, historické reklamace).
Krok 2: Analýza struktury
Rozpad výrobního procesu na jednotlivé kroky a operace. Vytvoření strukturního stromu nebo vývojového diagramu, který zachycuje vazby mezi procesními kroky.
Krok 3: Analýza funkcí
Pro každý procesní krok se definuje, co má dělat – jaká je jeho funkce a jaké jsou požadavky na výstup (rozměry, vlastnosti, parametry).
Krok 4: Analýza vad
Identifikace potenciálních vad (failure modes), jejich následků pro zákazníka a možných příčin. Klíčová otázka: „Co se může pokazit a proč?“
Krok 5: Analýza rizik
Hodnocení závažnosti následku (Severity), pravděpodobnosti výskytu příčiny (Occurrence) a schopnosti stávajících kontrol vadu odhalit (Detection). Výsledkem je Action Priority – úroveň priority pro přijetí opatření.
Krok 6: Optimalizace
Návrh a implementace nápravných a preventivních opatření pro rizika s prioritou High a Medium. Po implementaci se provádí přehodnocení S, O, D.
Krok 7: Dokumentace výsledků
Záznam všech výsledků do strukturovaného formuláře FMEA, sdílení poznatků s relevantními útvary a archivace pro budoucí projekty.
Action Priority vs. RPN – proč se změnilo hodnocení rizik
Jednou z nejvýznamnějších změn v harmonizovaném standardu je přechod z hodnocení pomocí RPN (Risk Priority Number) na systém Action Priority (AP).
RPN se počítal jako prostý součin tří hodnot: Severity × Occurrence × Detection (každá na škále 1-10, tedy RPN = 1 až 1 000). Tento přístup měl zásadní nedostatek: stejné RPN mohlo vzniknout pro zcela odlišné situace. Například:
- S=10, O=1, D=1 → RPN = 10 (kritická závažnost, ale nízké RPN)
- S=2, O=5, D=1 → RPN = 10 (minimální závažnost, stejné RPN)
V prvním případě jde o potenciálně život ohrožující vadu, ve druhém o kosmetický nedostatek. Přesto mají totéž RPN a bez dalšího posouzení by dostaly stejnou prioritu.
Action Priority tento problém řeší. Místo výpočtu používá předem definované tabulky, kde kombinace S, O a D vede přímo k jedné ze tří úrovní priority:
- H (High) – opatření je nutné, riziko je nepřijatelné
- M (Medium) – opatření je doporučené, riziko by mělo být sníženo
- L (Low) – opatření je volitelné, na rozhodnutí týmu
Klíčový princip: vysoká závažnost (Severity 9-10) vždy vede k prioritě H, bez ohledu na Occurrence a Detection. To zajišťuje, že bezpečnostní rizika nikdy nepropadnou sítem hodnocení.
Propojení FMEA s kontrolním plánem
FMEA a kontrolní plán (Control Plan) jsou úzce provázané dokumenty. Kontrolní plán definuje, jak se ve výrobě kontrolují klíčové znaky produktu a procesu – tedy přesně ty charakteristiky, u kterých FMEA identifikovala rizika.
Postup propojení je logický:
- V FMEA identifikujete potenciální vady a jejich příčiny
- Pro každou vadu navrhnete detekční opatření (kontroly)
- Tato opatření se přenášejí do kontrolního plánu jako konkrétní kontrolní body
- Kontrolní plán specifikuje metodu, frekvenci a odpovědnost za kontrolu
Pokud se změní FMEA (například po reklamaci nebo změně procesu), musí se aktualizovat i kontrolní plán. A naopak – pokud se změní způsob kontroly, měla by se přehodnotit hodnota Detection v FMEA.
FMEA ve světě zdravotnických prostředků – vazba na ISO 14971
Pro výrobce zdravotnických prostředků je řízení rizik nejen otázkou kvality, ale přímým legislativním požadavkem. Norma ISO 14971:2019 definuje kompletní proces řízení rizik, který musí výrobce aplikovat po celou dobu životního cyklu prostředku.
FMEA je jednou z nejpoužívanějších analytických metod v rámci ISO 14971 (vedle FTA, HAZOP nebo PHA). Důležitý je ale zásadní rozdíl oproti automotive: v kontextu ISO 14971 je FMEA pouze jedním z nástrojů v rámci komplexního procesu řízení rizik. Automotive FMEA je často samostatný dokument, zatímco u zdravotnických prostředků je FMEA vstupem do celkového hodnocení rizik.
Další odlišnosti:
- Hodnocení závažnosti: U automotive se Severity hodnotí z pohledu zákazníka (nespokojenost, reklamace). U zdravotnických prostředků se hodnotí dopad na pacienta nebo uživatele (poranění, smrt, chybná diagnóza).
- Regulatorní rámec: Automotive dodavatel plní požadavky zákazníka (OEM). Výrobce ZP musí splnit legislativu – nařízení MDR (EU) 2017/745 a prokázat shodu prostřednictvím notifikovaných osob.
- Risk Management File: ISO 14971 vyžaduje kompletní dokumentaci procesu řízení rizik ve Složce řízení rizik, která zahrnuje plán, analýzy, hodnocení, opatření i zprávu o řízení rizik.
Jak začít s FMEA – praktické doporučení
Úspěch FMEA stojí a padá s kvalitou týmu a přípravou. Několik osvědčených zásad:
- Sestavte multifunkční tým. FMEA není práce pro jednoho člověka. Potřebujete zástupce vývoje, výroby, kvality, údržby a ideálně i nákupu či logistiky.
- Určete zkušeného moderátora. Moderátor řídí diskusi, zajišťuje konzistentní hodnocení a hlídá, aby se tým neztrácel v detailech.
- Začněte s kvalitními vstupními daty. Výkresy, technologické postupy, historické reklamace, data z výroby – čím lepší vstupy, tím kvalitnější FMEA.
- Nečekejte, až bude pozdě. FMEA se má dělat co nejdříve ve fázi vývoje nebo plánování procesu, ne až po spuštění výroby.
- FMEA je živý dokument. Pravidelně revidujte FMEA po změnách v procesu, po reklamacích nebo při zavedení nových materiálů či technologií.
Investice do kvalitní analýzy rizik se vždy vrátí – v podobě nižších nákladů na vady, méně reklamací a vyšší spokojenosti zákazníků. Pokud se chcete v metodě FMEA nebo řízení rizik podle ISO 14971 zdokonalit, prohlédněte si naše kurzy níže.
Časté dotazy k FMEA a řízení rizik ve výrobě
Co je Action Priority a jak nahrazuje RPN?
Action Priority (AP) je nový systém hodnocení rizik v FMEA, který nahrazuje dřívější RPN (Risk Priority Number). RPN se počítal jako součin Severity × Occurrence × Detection a měl zásadní nedostatek: různé kombinace daly stejný výsledek, přestože představovaly zcela odlišná rizika.
Action Priority tento problém řeší. Nepoužívá výpočet, ale předem definované kombinační tabulky. Výsledkem je jedna ze tří úrovní: H (High) znamená povinné opatření ke snížení rizika, M (Medium) znamená doporučené opatření a L (Low) znamená, že tým může, ale nemusí přijmout další kroky.
Hlavní výhoda: Severity má v tabulkách vyšší váhu. Pokud je závažnost vady 9 nebo 10 (bezpečnostní riziko), Action Priority je vždy H (High). U starého RPN mohl součin 9 × 1 × 1 = 9 spadnout pod prahy firem a zůstat bez opatření. To již není možné.
Co jsou kroky 1–7 v procesní FMEA podle AIAG & VDA?
Harmonizovaný standard AIAG & VDA definuje 7 kroků pro zpracování procesní FMEA (PFMEA):
1. Plánování a příprava – definice projektu, rozsahu analýzy, sestavení týmu a stanovení časového plánu. 2. Analýza struktury – rozpad výrobního procesu na jednotlivé kroky a podkroky (strom struktury). 3. Analýza funkcí – definice co má každý krok procesu dělat, jaké jsou požadavky na výstup. 4. Analýza vad – identifikace potenciálních způsobů selhání (failure mode), jejich následků (effect) a příčin (cause).
5. Analýza rizik – hodnocení Severity, Occurrence a Detection, stanovení Action Priority (H/M/L). 6. Optimalizace – návrh a implementace opatření pro rizika s AP = H, případně M; opětovné hodnocení po zavedení opatření. 7. Dokumentace výsledků – záznam celé analýzy, komunikace výsledků vedoucímu a propojení s kontrolním plánem.
Co přesně je Složka řízení rizik (Risk Management File)?
Je to soubor všech záznamů a dokumentů, které prokazují, že jste provedli proces řízení rizik v souladu s normou. Obsahuje například Plán řízení rizik, provedené analýzy, hodnocení, záznamy o zavedených opatřeních a Zprávu o řízení rizik. Je to klíčový dokument pro audity a certifikaci.
Jak často musím aktualizovat dokumentaci řízení rizik?
Řízení rizik je kontinuální proces. Dokumentaci musíte aktualizovat při každé změně designu, softwaru, nebo na základě nových informací z trhu (reklamace, nežádoucí příhody).
Jak propojit FMEA s kontrolním plánem?
Kontrolní plán (Control Plan) je dokument, který definuje, jak se v praxi provádějí kontroly identifikované v PFMEA. Jde o přímé navázání: každá detekční a preventivní kontrola z FMEA se musí promítnout do kontrolního plánu, který určuje konkrétní parametr, metodu měření, frekvenci kontroly, odpovědnou osobu a reakci při neshodě.
Harmonizovaný standard AIAG & VDA toto propojení zdůrazňuje a vyžaduje, aby kontrolní plán byl aktualizován současně s FMEA. Pokud například FMEA identifikuje novou příčinu vady nebo změní Action Priority u existujícího rizika, musí se to promítnout i do kontrolního plánu.
Typická chyba: FMEA a kontrolní plán žijí jako dva nezávislé dokumenty. Změní se FMEA, ale kontrolní plán zůstane starý. Při auditu to vede k nálezům. Doporučujeme obě dokumenty revidovat současně a udržovat mezi nimi jasnou trasovatelnost.
Jak se hodnotí riziko v nové FMEA podle AIAG & VDA?
V harmonizovaném standardu AIAG & VDA se rizikohodnotí pomocí tří veličin: Severity (závažnost následku vady, stupnice 1–10), Occurrence (pravděpodobnost výskytu příčiny vady, stupnice 1–10) a Detection (schopnost stávajících kontrol vadu odhalit, stupnice 1–10).
Na rozdíl od staršího přístupu se tyto tři hodnoty již nenásobí (nepočítá se RPN). Místo toho se kombinace S, O a D vyhledá v předem definované tabulce, která určí úroveň Action Priority: H (High – opatření nutné), M (Medium – opatření doporučené) nebo L (Low – opatření volitelné).
Klíčová změna: při Severity 9 nebo 10 (bezpečnostní riziko) je Action Priority automaticky H (High) bez ohledu na ostatní hodnoty. Tím je zaručeno, že kritická rizika nikdy nepropadnou hodnocením. Standard navíc definuje přesnější kritéria pro každý stupeň S, O a D, což pomáhá konzistenci hodnocení v rámci týmu.
Jak správně vést FMEA workshop?
FMEA workshop je týmová aktivita, kterou vede vyškolený moderátor. Nejde o práci jednotlivce – klíčová je účast zástupců více oddělení: kvality, vývoje, technologie, výroby a údržby.
Praktický postup: Moderátor připravu rozsah analýzy a potřebné podklady (výkresová dokumentace, proces flow diagram, historická data o vadách). Workshop probíhá podle 7 kroků standardu: plánování, analýza struktury, analýza funkcí, analýza vad, analýza rizik, optimalizace a dokumentace.
Nejčastější chyby: nedostatečná příprava (tým nemá podklady), příliš veliký rozsah na jedno sezení, chybějící zástupci klíčových oddělení a formální přístup („vyplnit formulář“ místo skutečné analýzy). Efektivní FMEA workshop trvá 2–4 hodiny na jednu procesní oblast a končí jasnymi úkoly s termíny a odpovědnými osobami.
Jaký je hlavní rozdíl mezi normami ISO 13485 a ISO 14971?
Velmi zjednodušeně: ISO 13485 definuje požadavky na celý systém managementu kvality (QMS) pro výrobce. ISO 14971 je podpůrná norma, na kterou se ISO 13485 odkazuje, a která se detailně zaměřuje pouze na jednu specifickou oblast – proces řízení rizik.
Jaký je rozdíl mezi FMEA a řízením rizik podle ISO 14971?
FMEA je pouze jedním z nástrojů pro analýzu selhání. ISO 14971 je komplexní proces, který zahrnuje nejen analýzu, ale i hodnocení, kontrolu, sledování po uvedení na trh a posouzení celkového přínosu a rizika.
Jaký je vztah mezi ISO 14971 a nařízením MDR?
MDR je evropská legislativa (zákon), která je povinná. Stanovuje, co musíte splnit, včetně obecných požadavků na bezpečnost a výkon. ISO 14971 je harmonizovaná norma, která popisuje, jak tyto požadavky v oblasti řízení rizik splnit. Použitím této normy prokazujete shodu s legislativou.
Je používání normy ISO 14971 povinné?
Ano, v praxi je to povinnost. Shoda s normou ISO 14971 je považována za „stav techniky“ (state of the art) a je nejuznávanějším způsobem, jak prokázat splnění požadavků na řízení rizik, které vyžaduje jak norma ISO 13485, tak evropské nařízení MDR (EU) 2017/745.
Lze FMEA použít i mimo automobilový průmysl?
Ano, FMEA není omezena na automotive. Původně byla vyvinuta v 60. letech pro NASA a letecký průmysl. Dnes se používá v desítkách odvětví: zdravotnické prostředky (v rámci ISO 14971), potravinářství (jako součást HACCP), energetika, železniční průmysl, elektronika i strojní výroba.
Principy FMEA jsou univerzální: identifikovat co se může pokazit, jaké budou následky, jak je pravděpodobné, že to nastane, a jak to detekujeme. Tyto otázky mají smysl v jakémkoli procesu nebo produktu.
Co se liší: kritéria pro hodnocení Severity (dopad na zákazníka vs. dopad na pacienta vs. dopad na bezpečnost potravin), regulační kontext a požadavky na dokumentaci. Harmonizovaný standard AIAG & VDA je specificky navržen pro automotive, ale jeho 7krokový postup a metodika jsou snadno adaptovatelné pro jiné obory.
Musím mít řízení rizik i pro software, který neřídí přístroj přímo?
Ano, pokud je software klasifikován jako zdravotnický prostředek (SaMD), vztahuje se na něj norma ISO 14971. Rizika softwaru mohou zahrnovat chybné diagnózy nebo špatná doporučení léčby.
Jaký je rozdíl mezi FMEA podle starého a nového standardu?
Starý standard (AIAG 4th edition) používal 5sloupcový tabulkový formát a hodnocení rizik pomocí RPN (Risk Priority Number = Severity × Occurrence × Detection). Nový harmonizovaný standard AIAG & VDA přináší několik zásadních změn.
Struktura: místo 5 sloupců se používá 7krokový strukturovaný postup (plánování, analýza struktury, funkcí, vad, rizik, optimalizace, dokumentace). Hodnocení: RPN je nahrazeno Action Priority (H/M/L), které lépe odráží skutečnou prioritu rizika. Prevence: nový standard vyžaduje oddělení preventivních a detekčních kontrol a klade větší důraz na prevenci.
Další změny: jednotný formát pro všechny zákazníky (konec rozdílů mezi americkou a německou praxí), přesnější kritéria pro bodování S, O a D a povinnost propojit výstup FMEA s kontrolním plánem. Přechod na nový standard je doporučen pro všechny nové projekty.
Co je FMEA a jaké jsou její hlavní typy?
FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) je systematická metoda pro identifikaci potenciálních vad v produktu nebo procesu ještě před tím, než nastanou. Cílem je prevence – odhalit slabiny a přijmout opatření dřív, než vada způsobí škodu zákazníkovi nebo pacientovi.
Dva hlavní typy jsou DFMEA a PFMEA. DFMEA (Design FMEA) analyzuje rizika návrhu produktu – zkoumá, zda může díl prasknout, zkorodovat, nesplnit funkční požadavky nebo ohrozit bezpečnost uživatele. PFMEA (Process FMEA) analyzuje výrobní a montážní proces – zkoumá chyby operátora, špatně nastavené parametry stroje, manipulační poškození nebo nedostatky v kontrole.
Existuje ještě MSR-FMEA (Monitoring and System Response), která se zaměřuje na diagnostiku a reakce systému na poruchy – například u asistenčních systémů v automobilu. Každý typ FMEA se zpracovává podle stejné metodiky, ale s jiným zaměřením a jinými vstupy.
Musíme předělat všechny naše staré FMEA analýzy kvůli novému standardu?
Ne, okamžitá plošná předělávka všech existujících FMEA není vyžadována. Harmonizovaný standard AIAG & VDA doporučuje používat nový formát pro všechny nové projekty a nové produkty. U stávajících, běžících projektů se doporučuje převod při nejbližší plánované revizi nebo při významné změně produktu či procesu.
Vždy je ale klíčové řídit se požadavky vašeho zákazníka. Někteří OEM (např. VW, BMW) již vyžadují nový formát i pro běžící sériovou výrobu. Jiní akceptují starší verzi do konce životního cyklu projektu. Pokud nemáte specifický požadavek zákazníka, je rozumné převádět FMEA postupně – začít u nejkritičtějších produktů a procesů.
Praktický tip: využijte příležitost revize k přechodu na nový 7krokový formát a systém Action Priority. Přepsaná FMEA bude kvalitnější, protože nový standard vyžaduje důkladnější analýzu struktury a funkcí, což často odhalí rizika, která stará FMEA přehlédla. Současně doporučujeme proškolit celý FMEA tým, aby všichni pracovali se stejnou metodikou.





