Legislativní změny v ochraně životního prostředí 2026: Průvodce pro podnikového ekologa

Každý rok v březnu se podnikovým ekologům zúží svět na jediné datum: 31. 3. – zákonný termín pro ohlášení odpadů, emisí do ovzduší i znečišťujících látek do IRZ. Jenže v roce 2026 nestačí jen vyplnit formuláře stejně jako vloni. Od ledna platí novela zákona o ovzduší, která přidala zcela novou povinnost v Centrálním registru zdrojů (CRŽP). V Integrovaném registru znečišťování se druhým rokem hlásí per- a polyfluoralkylované sloučeniny (PFAS) – a většina firem teprve zjišťuje, zda je prahová hodnota 0,05 kg/rok vůbec překračuje. Z Bruselu navíc dorazilo nařízení EU 2024/1244, které postupně přetváří celý evropský systém evidence průmyslových emisí.

Tento článek je rozcestníkem. Na jednom místě najdete přehled všech legislativních změn relevantních pro podnikového ekologa v roce 2026, u každé jasně uvedeno: koho se týká, co konkrétně vyžaduje a jaké praktické kroky je nutné udělat. Připojujeme i výhled na rok 2027, protože některé z letošních změn jsou teprve začátkem.

Novela zákona o ochraně ovzduší – nová povinnost minimálních vzdáleností v CRŽP

Novela zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší vstoupila v účinnost 1. 1. 2026 a přinesla novinku, která dosud v české legislativě neexistovala: institut minimálních vzdáleností. Jde o zákonem stanovené odstupové vzdálenosti mezi vybranými stacionárními zdroji znečišťování ovzduší a plochami vymezenými v územním plánu – obytnou zástavbou, školami, zdravotnickými zařízeními a rekreačními zónami.

V praxi to znamená novou agendu v Centrálním registru zdrojů znečišťování ovzduší (CRŽP), který provozuje ČHMÚ. Provozovatelé zdrojů uvedených v příloze č. 2a musí nově do CRŽP evidovat údaje o dodržování minimální vzdálenosti svého zdroje.

Koho se to týká? Provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, jejichž typ zdroje je vyjmenován v příloze č. 2a novely. Typicky jde o zdroje s významným emisním potenciálem – průmyslové kotelny, spalovny, lakovny, slévárny nebo zpracovatelské provozy.

Co konkrétně musíte udělat:

1. Ověřit, zda váš zdroj spadá do přílohy č. 2a – konkrétní typy zdrojů s přiřazenými minimálními vzdálenostmi.
2. Zkontrolovat skutečnou vzdálenost zdroje od ploch obytné zástavby a dalších chráněných ploch v platném územním plánu obce.
3. Provést evidenci v CRŽP podle nového datového standardu, který zveřejnilo MŽP.
4. Zapracovat tuto novou povinnost do interní dokumentace EMS – zejména do registru právních a jiných požadavků (pokud pracujete v systému ISO 14001).

Důležité upřesnění: Stávající povinnost SPE (souhrnná provozní evidence) se touto novelou nemění. Agenda minimálních vzdáleností v CRŽP je povinností navíc, která se přidává k dosavadnímu rozsahu ohlašování. CENIA k tomu vydala doplňující aktualitu 9. 2. 2026 s technickými pokyny pro provozovatele.

PFAS v IRZ – „věčné chemikálie“ pod drobnohledem

Per- a polyfluoralkylované sloučeniny (PFAS) vstoupily do seznamu látek Integrovaného registru znečišťování jako položka č. 99 od ohlašovacího roku 2024. Rok 2025 tak byl prvním rokem, za nějž firmy reálně ohlašovaly. Pro hlášení za rok 2025 (podávaná do 31. 3. 2026) povinnost platí beze změny.

Proč PFAS vyvolávají tolik pozornosti? Jde o skupinu více než 4 700 syntetických sloučenin, které jsou extrémně stabilní v prostředí – příroda je prakticky nedokáže rozložit. Odtud přezdívka „věčné chemikálie“ (forever chemicals). Používají se v nepřeberném množství průmyslových aplikací – od povrchových úprav a impregnací přes elektroniku až po hasicí pěny.

Prahová hodnota pro IRZ je stanovena na úniky do vody ≥ 0,05 kg/rok. Tato hranice je záměrně velmi nízká. Dotknout se může i firem, které PFAS vnímají jako okrajovou součást svého provozu.

Dotčená odvětví a typické zdroje:

• Povrchové úpravy kovů a textilu – impregnace, antiadhezní vrstvy, teflon
• Výroba elektroniky a polovodičů – čisticí procesy, chlazení
• Hasicí média – pěnidla typu AFFF na bázi fluoru
• Chemický průmysl a laboratoře – rozpouštědla, činidla
• Výroba a zpracování fluorovaných polymerů (PTFE, PVDF, FEP)

Praktický krok: Prověřte, zda vaše provozovna s PFAS pracuje (i nepřímo – například v dodávaných směsích), a ověřte bilanci úniků do vody. Kompletní seznam dotčených látek najdete na irz.cz v přehledu látek pod položkou č. 99 (označení E-PRTR 99*).

Výhled: Evropská komise v rámci Strategie chemikálií pro udržitelnost připravuje návrh na globální omezení PFAS, který by mohl přinést nižší prahové hodnoty, širší seznam sledovaných sloučenin a povinnost sledovat i přenosy v odpadech. V horizontu 2027-2028 je zpřísnění vysoce pravděpodobné.

Nařízení EU 2024/1244 – portál průmyslových emisí a konec éry E-PRTR

Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (EU) 2024/1244, které zásadně přetváří rámec evidence průmyslových emisí na celoevropské úrovni. Nařízení postupně nahrazuje stávající nařízení č. 166/2006 (známé jako E-PRTR) a zavádí nový Portál průmyslových emisí (Industrial Emissions Portal, IEP) jako centrální databázi pro zveřejňování dat o znečišťování z průmyslových zdrojů v celé EU.

Klíčové změny oproti E-PRTR:

• Rozšířená definice provozoven a míst zařízení – nařízení zpřesňuje, co se považuje za „provozovnu“ a „místo zařízení“ (installation site). Některé provozy, které dosud nemusely ohlašovat, mohou nově spadat pod povinnost.
• Harmonizace dat a formátů – jednotný ohlašovací standard na úrovni EU usnadní srovnávání mezi členskými státy.
• Veřejný portál průmyslových emisí – nahradí stávající webový portál E-PRTR a bude obsahovat podrobnější údaje včetně informací o souladu s BAT závěry.
• Prováděcí pokyny Evropské komise – zveřejněny v prosinci 2025, dostupné na irz.cz. Obsahují metodiku pro členské státy k přechodu na nový systém.

Dopad na české firmy: Pro běžné hlášení za rok 2025 (do 31. 3. 2026) zatím nedochází ke změně formuláře F_IRZ. Změny definic provozoven se však mohou projevit v dalších ohlašovacích obdobích. Postupná implementace probíhá do roku 2028.

Co teď udělat: Sledujte aktualizace na irz.cz a cenia.gov.cz. Pokud vaše firma provozuje více propojených zařízení na jednom místě, ověřte si, jak nová definice „místa zařízení“ ovlivňuje vaši ohlašovací povinnost.

Změny v ohlašování odpadů – upozornění CENIA a průběžné úpravy

Posun termínu dílčích formulářů odpadů

CENIA vydala 26. 2. 2026 upozornění pro ohlašovatele v agendě odpadů. Termín podání dílčích formulářů F_ODP_PROD, F_ODP_PROD_AV a F_ODP_PROD_EL (podávaných ověřovateli z úřadů obcí s rozšířenou působností) připadl na sobotu 28. 2. Proto byl posunut na první pracovní den – pondělí 2. 3. 2026. Hlavní termín 31. 3. pro roční hlášení odpadů (F_ODP) se nemění a platí bez výjimky.

Zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech – průběžné změny

Zákon o odpadech prochází průběžnými úpravami prováděcích vyhlášek. Pro rok 2026 doporučujeme sledovat aktualizace datového standardu formulářů F_ODP v systému ISPOP a případné nové metodické pokyny CENIA. Zejména u autovraků (F_ODP_PROD_AV) a elektroodpadů (F_ODP_PROD_EL) se mění rozsah požadovaných dat.

Vodní hospodářství (F_VOD)

V oblasti vodního hospodářství nedochází pro rok 2026 k zásadním legislativním změnám. Termíny podání hlášení vodní bilance se řídí harmonogramem MŽP a liší se podle typu agendy.

Přehled legislativních změn v jedné tabulce

Co kontroluje ČÍŽP a jaké hrozí sankce

Česká inspekce životního prostředí při kontrolách prověřuje nejen včasnost podání, ale i věcnou správnost ohlášených údajů. Mezi nejčastější důvody sankcí patří: opomenutí nové ohlašovací povinnosti (typicky PFAS nebo CRŽP), chybné jednotky a zaokrouhlení, neaktualizované přístupy do ISPOP a podání po termínu.

Výše pokut závisí na konkrétním zákoně:

• Odpady (zákon č. 541/2020 Sb., § 126) – pokuta až 1 000 000 Kč pro právnické osoby za nesplnění ohlašovací povinnosti.
• Ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) – sankce za nepodání SPE nebo neregistraci v CRŽP.
• IRZ (zákon č. 25/2008 Sb.) – pokuta za nepodání hlášení při překročení prahových hodnot.

Prevence je jednoduchá: mít aktuální přehled o právních požadavcích, zkontrolovat nové povinnosti každý rok před ohlašovacím obdobím a investovat do průběžného vzdělávání.

Výhled na rok 2027 – na co se připravit už teď

Rok 2027 přinese pokračování trendů, které se rozběhly v roce 2026. Jde především o čtyři oblasti:

Plná implementace Portálu průmyslových emisí – harmonizace ohlašování na úrovni EU dle nařízení EU 2024/1244. České IRZ se bude muset přizpůsobit novým definicím provozoven a novým datovým formátům. Firmy s komplexní provozní strukturou by měly mapování svých ohlašovacích jednotek zahájit už nyní.

Zpřísnění regulace PFAS – Evropská komise finalizuje návrh na plošné omezení PFAS, který by mohl přinést nižší prahové hodnoty pro IRZ, širší seznam sledovaných sloučenin a rozšíření ohlašování i na přenosy v odpadech. Firmy, které jsou dnes těsně pod prahem 0,05 kg/rok, by měly sledovat vývoj a připravit metodiku měření.

Diskuse o revizi směrnice SEVESO III – na úrovni EU probíhají konzultace o aktualizaci směrnice 2012/18/EU o prevenci závažných havárií. Případné změny se promítnou do novely zákona č. 224/2015 Sb.

Průběžné úpravy zákona o odpadech – aktualizace prováděcích vyhlášek a metodických pokynů pro ohlašování. Každý rok přibývá několik drobných změn, které kumulativně mění rozsah a formu podávaných dat.

Doporučení: Průběžné vzdělávání je nejúčinnější investicí do prevence. Sledujte aktuality na cenia.gov.cz a irz.cz, účastněte se odborných kurzů a konferencí zaměřených na environmentální legislativu. Přehled relevantních kurzů najdete níže na stránce.