ISPOP, IRZ a environmentální reporting

Ano, to je jeden z hlavních cílů konference. Zástupci MŽP představí legislativní výhled a vize pro roky 2026 a dále, abyste se mohli na změny připravit s dostatečným předstihem.

Ekologická újma je zákonem definovaná škoda způsobená na složkách životního prostředí – konkrétně na chráněných druzích a přírodních stanovištích, na vodách a na půdě. Právní základ tvoří zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (transposice směrnice EP a Rady 2004/35/ES).

Odpovědnost za ekologickou újmu je objektivní (bez ohledu na zavinění) u provozovatelů vyjmenovaných průmyslových činností – například provozů s nebezpečnými chemickými látkami, provozoven s emisemi znečišťujících látek do ovzduší nebo vody, zařízení pro nakládání s odpady nebo zemědělských podniků. Tyto provozovny mají povinnost průběžně hodnotit hrozbu ekologické újmy a preventivně ji odstraňovat.

V praxi to znamená zpracovat základní hodnocení rizika ekologické újmy. Výsledkem je buď protokol o nezařazení (provozna nepředstavuje závažné riziko) nebo zpracování finančního zajištění odpovědnosti. Pro provozovny, které jsou zároveň povinny hlásit do IRZ, existuje přímá vazba: látky sledované IRZ jsou z velké části totožné se škodlivinami, u nichž zákon o ekologické újmě vyžaduje hodnocení.

ISPOP – Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí – je online platforma provozovaná CENIA (Česká informační agentura životního prostředí), přes kterou povinné subjekty plní zákonem stanovená hlášení v oblasti životního prostředí.

Povinnost využívat ISPOP se týká subjektů, které jsou přímo povinny ze zákona: provozovatelé zařízení podléhajících IPPC (zákon č. 76/2002 Sb.), původci a provozovatelé odpadového hospodářství (zákon č. 541/2020 Sb.), provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) nebo provozovny s ohlašovací povinností do IRZ (zákon č. 25/2008 Sb.).

Hlášení lze rovněž podat za jiný subjekt ve funkci zpracovatele přes ISPOP2 na ispop.cz. Registrace je podmíněna ověřením datovou schránkou nebo přístupovými Identitou občana. Každé hlášení je svázáno s IČP (identifikační číslo provozovny) nebo IČZ (identifikační číslo zdroje) přiděleným příslušným úřadem.

Protokol o nezařazení je dokument, kterým provozovatel prokazuje, že množství nebezpečných látek v jeho objektu nedosahuje limitů pro zařazení do skupiny A nebo B dle zákona o prevenci závažných havárií.

V takovém případě doporučujeme navštívit oba termíny (leden pro vodu, únor pro ovzduší) nebo si jeden z nich zakoupit formou videozáznamu. Část o odpadech a ISPOP je společná, ale specializované bloky jsou odlišné.

Nevedení nebo nesprávné vedení evidence odpadů je jedním z nejčastějších prohřešků, které kontroluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Pokuty se mohou pohybovat v řádech desítek až stovek tisíc korun, v závažných případech i více. Kurz vás naučí, jak vést evidenci správně a vyhnout se těmto sankcím.

Nové Nařízení EU č. 2024/1244 mění pravidla pro ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení. Dotkne se rozsahu hlášených látek a možná i prahových hodnot. Na semináři probereme, jak se na nové hlášení připravit.

ISPOP je Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností. Je to centrální online systém, kam musíte jako podnikový ekolog podávat různá hlášení za firmu, například evidenci odpadů, bilanci ovzduší nebo hlášení do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Na kurzu si ukážeme, jak s ním pracovat.

Od 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, která přinesla novou agendu v Centrálním registru zdrojů znečišťování ovzduší (CRŽP). Konkrétně jde o povinnost pro provozovatele zdrojů, u nichž je stanovena minimální vzdálenost od hranic zastavěného území obce nebo obytných staveb.

Provozovatelé dotčených zdrojů musí od nového roku evidovat v CRŽP nejen provozní a emisní údaje, ale i informace o dodržování minimální vzdálenosti. Tato povinnost navazuje na systém povolování zdrojů znečišťování a na agendu souhrnné provozní evidence (SPE), kterou jsou provozovatelé středních a velkých stacionárních zdrojů povinni podávat každoročně do 31. 3.

Pro provozovatele to v praxi znamená tyto kroky: 1) Ověřit, zda se nová povinnost vztahuje na jejich zdroj (provést identifikaci na základě rozhodnutí o povolení provozu nebo konzultací s příslušným krajským úřadem). 2) Provést evidenci v CRŽP dle nového datového standardu zveřejněného MŽP. 3) Zapracovat změnu do interní dokumentace EMS a soustavy ohlašovacích povinností pro rok 2026. Bližší pokyny k implementaci zveřejňuje CENIA na cenia.gov.cz/aktuality.

Za závadnou látku se považuje každá látka, která může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Patří sem ropné látky, chemikálie, ale třeba i silážní šťávy nebo větší množství mléka či piva, pokud uniknou do vodoteče.

REACH je nařízení Evropské unie, které reguluje chemické látky. Zkratka znamená Registrace, Evaluace (hodnocení), Autorizace (povolování) a omezování CHemických látek. Týká se prakticky každé firmy, která vyrábí, dováží nebo používá chemické látky a směsi v množství nad 1 tunu ročně. Cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

Četnost zkoušek těsnosti závisí na typu skladované látky a konstrukci jímky. Zpravidla se provádí vizuální kontrola 1× za 6 měsíců a odborná zkouška těsnosti dle normy ČSN 75 0905 jednou za 5 let, pokud není v havarijním plánu či provozním řádu stanoveno jinak.

Hodnocení environmentálních rizik průmyslové provozovny je systematický proces identifikace, analýzy a vyhodnocení potenciálních negativních dopadů na složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda, biodiverzita).

V české regulaci na to navazují hned tři klíčové přístupy. Za prvé zákon č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě vyžaduje hodnocení hrozby ekologické újmy – typicky na základě metodik CENIA nebo Enviros. Za druhé zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií určuje, zda je nutný protokol o nezařazení nebo plány PZH/BzP dle kritérií přílohy zákona. Za třetí v rámci EMS (ISO 14001) se zpracovává matice environmentálních aspektů a dopadů jako součást systému řízení.

Obecný postup hodnocení rizik zahrnuje identifikaci nebezpečných látek nebo procesů, hodnocení pravděpodobnosti a závažnosti potenciálního incidentu, způsobu expozice složek prostředí a přijatelnosti rizika. Výsledkem je buď přijatelné riziko (dokumentuje se) nebo riziko vyžadující opatření ke snížení. Specifické metody a formuláře se liší dle regulatorního rámce.

Souhrnná provozní evidence (SPE) a hlášení do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) jsou dvě odlišné zákonné povinnosti, i když se obě týkají emisí provozoven.

SPE (Souhrnná provozní evidence) vyplývá ze zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a vztahuje se na provozovatele středních a velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Sleduje poplatkové látky (NOx, SO2, TZL, VOC, NH3, CO a pro SEVESO zdroje i HF, HCl) a podává se každoročně do 31. 3., slouží jako podklad pro výpočet poplatků za znečišťování ČIŽP.

IRZ hlášení (formulář F_IRZ) vyplývá ze zákona č. 25/2008 Sb. a sleduje 99 znečišťujících látek v ovzduší, vodě i půdě a přenosy v odpadech. Hlásí se pro úniky překračující zákonné prahové hodnoty, termín je taktéž 31. 3. Pro velké průmyslové provozovny se mohou oba povinné formuláře (F_SPE i F_IRZ) vyplňovat souběžně v systému ISPOP. Látky jako NOx nebo SO2 mohou být sledovány v obou hlášeních, přičemž sledované parametry a způsob výpočtu se mohou lišit.

Poplatky za znečišťování ovzduší jsou upraveny v zákoně č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a hradí je provozovatelé středních a velkých stacionárních zdrojů, kteří překračují zákonné emisní limity, nebo jejichž emise poplatkových látek přesahují zákonné poplatné množství.

Poplatkové látky jsou: TZL (tuhé znečišťující látky), SO2, NOx, VOC (těkavé organické sloučeniny) a CO. Pro každou poplatkovou látku je stanoven poplatný objem = množství emitované za rok přesahující zákonně stanovené limity. Sazba poplatku je stanovena zákonem v Kč/t. Poplatek se vypočítá jako: poplatné množství (t/rok) × sazba (Kč/t).

Podklad pro výpočet tvoří souhrnná provozní evidence (SPE) podávaná ročně do 31. 3. přes ISPOP. ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí) je správcem poplatků – SPE kontroluje a na základě podaných dat vyměřuje poplatková rozhodnutí. Případné nesrovnalosti mezi podaným hlášením a skutečností mohou vést k doměření poplatků zpětně nebo k uložení pokuty. Aktuální sazby poplatků a poplatné množství jsou obsahem přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb.

ISPOP2 je aktuální verze IS ISPOP dostupná na ispop.cz. Registrace a přihlášení jsou možné dvěma způsoby:

Prvním způsobem je ověření přes Identitu občana (BankID, MojeID, eObčanka, NIA nebo Mobilní klíč eGovernmentu). Doporučujeme pro fyzické osoby a statutární zástupce firem. Po ověření totožnosti systém automaticky vytvoří účet nebo provede napárování na IČ organizace.

Druhým způsobem je přihlášení přes datovou schránku – systém ISPOP akceptuje přihlášení prostřednictvím datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby pomocí autentizačních certifikátů nebo SMS kódu. Vhodné zejména pro zpracovatele a ohlašující za organizace.

Při první práci je nutné v ISPOP2 ověřit, zda jsou vaše provozovny v systému správně evidovány s platným IČP nebo IČZ. Bez těchto identifikátorů nelze hlášení podat. V případě problémů s přihlášením nebo evidencí provozovny kontaktujte helpdesk CENIA na ispop@cenia.cz nebo telefonní linku helpdesku zveřejněnou na ispop.cz.

Povinnost vzniká, pokud provozujete činnost uvedenou v nařízení E-PRTR nebo v zákoně o IRZ a zároveň překročíte prahové hodnoty pro úniky nebo přenosy sledovaných látek.

Zástupce SFŽP (Státní fond životního prostředí) představí aktuální a plánované výzvy specificky zaměřené na odpadové hospodářství a technologie pro oběhové hospodářství.

Každá firma, která produkuje odpady, je musí správně zařadit podle Katalogu odpadů, shromažďovat je utříděné a zabezpečené a předávat je pouze oprávněným osobám. Dále je povinna vést průběžnou evidenci odpadů a podávat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady, pokud překročí zákonné limity. Důležité je také sledovat hierarchii nakládání s odpady, tedy předcházet jejich vzniku a podporovat recyklaci.

Podnikový ekolog musí sledovat aktuální legislativu a zajišťovat její plnění v praxi. To zahrnuje především vedení evidencí a podávání hlášení v oblastech, jako je odpadové hospodářství, ochrana ovzduší, vodní hospodářství a nakládání s chemickými látkami.

Rok 2025 přináší zpřesnění v metodice vedení průběžné evidence odpadů, což je příprava na digitalizaci a změny v ohlašování plánované na rok 2026. Důraz je kladen na přesné vážení a správné kódování nakládání.

Nové nařízení (EU) 2024/573 přináší především rychlejší omezování (phase-down) HFC plynů, nové zákazy uvádění na trh pro zařízení s F-plyny (včetně některých tepelných čerpadel) a zpřísnění požadavků na certifikaci a reporting.

Novela vodního zákona (zákon č. 182/2024 Sb.) přináší především změny v povinnostech týkajících se nakládání se závadnými látkami a úpravy v oblasti povolování vypouštění odpadních vod. Na kurzu si ukážeme konkrétní dopady na Váš provoz.

Kromě negativního dopadu na životní prostředí hrozí firmám především vysoké finanční sankce od České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které mohou dosáhnout až milionových částek. Neplnění může také vést k pozastavení činnosti provozu nebo k trestněprávní odpovědnosti.

Sankce za neplnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí jsou pravomocí České inspekce životního prostředí (ČIŽP), případně příslušného krajského úřadu.

V oblasti odpadového hospodářství může pokuta za původce odpadu, který nesplní ohlašovací povinnost dle zákona č. 541/2020 Sb., dosáhnout až 1 000 000 Kč. Provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady mohou dostat pokutu až 10 000 000 Kč.

V oblasti IRZ (zákon č. 25/2008 Sb.) lze za nepodání nebo opožděné podání hlášení uložit pokutu až 3 000 000 Kč. Chybné nebo nepravdivé hlášení může být posouzeno jako porušení informační povinnosti se sankcí do 500 000 Kč.

V oblasti ovzduší jsou sankce za nesplnění ohlašovací povinnosti ze zákona č. 201/2012 Sb. stanoveny podle kategorie zdroje: u malých zdrojů nižší pokuty, u středních a velkých stacionárních zdrojů pokuty až ve výši jednotek milionů Kč. Pro minimalizaci rizika doporučujeme hlášení podat s dostatečným předstihem před zákonným termínem a výsledky si zkontrolovat přes validátor ISPOP.

Do IRZ je sledováno celkem 99 položek znečišťujících látek a skupin látek. Zahrnují anorganické sloučeniny (těžké kovy: kadmium, rtuť, olovo, chrom, nikl, zinek), organické sloučeniny (benzo(a)pyrén, PCB, PCDD/F – dioxiny a furany), skupinu VOC (těkavé organické sloučeniny), dusíkaté a sírnaté sloučeniny (NOx, SOx, NH3) a od roku 2024 nově PFAS jako skupina č. 99.

PFAS (per- a polyfluoralkylované sloučeniny) jsou skupinovou položkou zahrnující více než 4 700 různých sloučenin. V IRZ jsou sledovány pod označením E-PRTR 99*. Prahová hodnota pro úniky do vody je 0,05 kg/rok – jde o velmi nízkou hodnotu, proto se povinnost týká i firem, které PFAS používají v malém množství jako součást výrobního procesu (povrchové úpravy, impregnace textilu, výroba elektroniky, hasicí pěna AFFF, teflon).

Pro ostatní látky jsou prahové hodnoty výrazně vyšší – např. SO2 do ovzduší 150 t/rok, NOx do ovzduší 100 t/rok, kadmium do vody 5 kg/rok. Kompletní tabulku naleznete na irz.cz/latky-v-irz. Doporučujeme tuto stránku pravidelně sledovat, protože seznam se průběžně aktualizuje.

Zjednodušeně řečeno, REACH se zabývá tím, CO jsou látky zač (jejich registrace, hodnocení, povolování). CLP se zabývá tím, JAK jsou látky nebezpečné a jak o tom informovat (jejich klasifikace, označování štítky a balení). Obě nařízení jsou klíčová pro chemickou legislativu a na kurzu je probereme detailně.

Zásadní změnou je odklon od interaktivních PDF formulářů k webovým HTML formulářům. To znamená, že hlášení vyplňujete přímo ve webovém prohlížeči, což zjednodušuje kompatibilitu a eliminuje problémy s verzemi Adobe Readeru.

Standardní termín pro podání hlášení SPE a poplatkového přiznání prostřednictvím systému ISPOP je každoročně do 31. března za předchozí kalendářní rok.

Určitě. Problematika Li-Ion baterií se dnes týká téměř každé firmy (elektrokola, aku nářadí, IT technika). Přednáška se zaměří na prevenci rizik a bezpečné nakládání bez ohledu na velikost podniku.

Povinnost podat Souhrnnou provozní evidenci mají provozovatelé vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší.

Havarijní plán musíte mít zpracovaný, pokud nakládáte se závadnými látkami ve větším množství (limity stanovuje vyhláška) nebo pokud zacházíte s látkami zvlášť nebezpečnými. Plán musí být schválen příslušným vodoprávním úřadem.

Povinnost podat hlášení vzniká, pokud produkce odpadů přesáhne stanovené limity (zpravidla 600 kg nebezpečného odpadu nebo 100 tun ostatního odpadu za rok), nebo v případě specifických činností daných zákonem.

Toto nařízení nahrazuje starší předpis a týká se látek, které byly v minulosti používány (tzv. freony). I když je většina z nich zakázána, nařízení stále upravuje povinnosti při jejich znovuzískávání, recyklaci a zneškodňování ze starších zařízení.

Tento kurz je navržen jako „Základní přehled“. Jeho cílem je dát vám pevný základ ve *všech* klíčových oblastech, kterým se podnikový ekolog věnuje. Pro hlubší specializaci pak nabízíme navazující kurzy zaměřené jen na odpady nebo chemickou legislativu.

Povinnost hlásit do ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) závisí na typu a rozsahu činnosti vaší firmy. Typicky se to týká firem, které produkují určité množství odpadů, provozují zdroje znečištění ovzduší nebo nakládají s vodami. Na kurzu si ukážeme, jak zjistit vaše povinnosti.

Ohlašovací povinnost do IRZ nevzniká ze samotné velikosti firmy. Rozhodujícím kritériem jsou zákonem stanovené prahové hodnoty pro úniky nebo přenosy konkrétních znečišťujících látek. Může se tedy stát, že malá provozovna s 5 zaměstnanci, která pracuje s nebezpečnými chemickými látkami v dostatečném množství, ohlašovací povinnost do IRZ má – a naopak velký závod ji mít nemusí, pokud nedosahuje žádného prahu.

Jak ověřit, zda se povinnost týká vás: projděte kompletní seznam látek na irz.cz/latky-v-irz. Pro každou látku nebo skupinu látek, se kterou vaše firma pracuje nebo které produkuje jako emise, porovnejte roční množství s prahovými hodnotami zvlášť pro ovzduší, vodu a půdu.

Uvědomte si, že ohlašovací povinnost vzniká i z přenosů nebezpečných odpadů mimo provozovnu – nebezpečné odpady nad 2 t/rok nebo ostatní odpady nad 2 000 t/rok. Pokud si nejste jistí, doporučujeme konzultaci s odborníkem – například absolvováním kurzu nebo konzultací s podnikovým ekologem.

Zákon přímo nenařizuje mít pozici s názvem „podnikový ekolog“. Každá firma má ale zákonnou odpovědnost za plnění environmentálních povinností. V praxi je proto běžné, že je touto agendou pověřena konkrétní osoba nebo tým, který má potřebné znalosti a sleduje legislativní změny. Rozsah a složitost těchto povinností se liší podle velikosti a zaměření firmy.

Ano, provozovatelé určitých zařízení (např. chladicích okruhů nad stanovený limit) mají povinnost vést evidenční knihu zařízení, zajišťovat pravidelné kontroly těsnosti a podávat hlášení do systému PPE/ILNO. Kurz Vám přesně ukáže, koho a za jakých podmínek se to týká.

Ano, povinnost provést alespoň základní hodnocení rizik se vztahuje na široké spektrum činností uvedených v příloze č. 1 zákona, včetně nakládání s odpady nebo vypouštění odpadních vod.

Ano, pokud jako původce nakládáte s nebezpečným odpadem, musíte mít pro každý druh zpracovaný Identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání tímto listem vybavit.

Povinnost hlášení závisí na limitu (např. více než 600 kg nebezpečného odpadu nebo 100 tun ostatního odpadu za rok). Pokud limity nepřekročíte, hlášení podávat nemusíte, ale evidenci vést musíte. Na kurzu si limity upřesníme.

Ano, pokud uvádíte na trh směsi, které jsou klasifikované jako nebezpečné kvůli svým účinkům na zdraví nebo fyzikálním účinkům, musíte pro ně vytvořit UFI kód a provést PCN notifikaci (hlášení na toxikologii). Na kurzu si vysvětlíme, na koho přesně se tato povinnost vztahuje.

Nikoli. Tento kurz je legislativní seminář, který Vás naučí, jaké jsou požadavky nařízení, včetně požadavků na certifikaci. Nevydáváme samotnou profesní certifikaci (dle zákona č. 73/2012 Sb.), ale získáte osvědčení o absolvování a přehled, jak a kde certifikaci získat.

Ano, nová legislativa, zejména prováděcí vyhlášky k zákonu o odpadech, upřesňují povinnosti pro všechny subjekty v řetězci nakládání s odpady, včetně přepravců a zpracovatelů. Je důležité znát nové požadavky na evidenci a klasifikaci.

Ano, může se vztahovat. Povinnost hlásit do IRZ nezávisí jen na velikosti firmy, ale na tom, zda firma překročí stanovené prahové hodnoty pro úniky nebo přenosy znečišťujících látek definovaných v nařízení.