ISPOP, IRZ a environmentální reporting

Ekologická újma je zákonem definovaná škoda způsobená na složkách životního prostředí – konkrétně na chráněných druzích a přírodních stanovištích, na vodách a na půdě. Právní základ tvoří zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (transposice směrnice EP a Rady 2004/35/ES).

Odpovědnost za ekologickou újmu je objektivní (bez ohledu na zavinění) u provozovatelů vyjmenovaných průmyslových činností – například provozů s nebezpečnými chemickými látkami, provozoven s emisemi znečišťujících látek do ovzduší nebo vody, zařízení pro nakládání s odpady nebo zemědělských podniků. Tyto provozovny mají povinnost průběžně hodnotit hrozbu ekologické újmy a preventivně ji odstraňovat.

V praxi to znamená zpracovat základní hodnocení rizika ekologické újmy. Výsledkem je buď protokol o nezařazení (provozna nepředstavuje závažné riziko) nebo zpracování finančního zajištění odpovědnosti. Pro provozovny, které jsou zároveň povinny hlásit do IRZ, existuje přímá vazba: látky sledované IRZ jsou z velké části totožné se škodlivinami, u nichž zákon o ekologické újmě vyžaduje hodnocení.

ISPOP – Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí – je online platforma provozovaná CENIA (Česká informační agentura životního prostředí), přes kterou povinné subjekty plní zákonem stanovená hlášení v oblasti životního prostředí.

Povinnost využívat ISPOP se týká subjektů, které jsou přímo povinny ze zákona: provozovatelé zařízení podléhajících IPPC (zákon č. 76/2002 Sb.), původci a provozovatelé odpadového hospodářství (zákon č. 541/2020 Sb.), provozovatelé stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) nebo provozovny s ohlašovací povinností do IRZ (zákon č. 25/2008 Sb.).

Hlášení lze rovněž podat za jiný subjekt ve funkci zpracovatele přes ISPOP2 na ispop.cz. Registrace je podmíněna ověřením datovou schránkou nebo přístupovými Identitou občana. Každé hlášení je svázáno s IČP (identifikační číslo provozovny) nebo IČZ (identifikační číslo zdroje) přiděleným příslušným úřadem.

Od 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, která přinesla novou agendu v Centrálním registru zdrojů znečišťování ovzduší (CRŽP). Konkrétně jde o povinnost pro provozovatele zdrojů, u nichž je stanovena minimální vzdálenost od hranic zastavěného území obce nebo obytných staveb.

Provozovatelé dotčených zdrojů musí od nového roku evidovat v CRŽP nejen provozní a emisní údaje, ale i informace o dodržování minimální vzdálenosti. Tato povinnost navazuje na systém povolování zdrojů znečišťování a na agendu souhrnné provozní evidence (SPE), kterou jsou provozovatelé středních a velkých stacionárních zdrojů povinni podávat každoročně do 31. 3.

Pro provozovatele to v praxi znamená tyto kroky: 1) Ověřit, zda se nová povinnost vztahuje na jejich zdroj (provést identifikaci na základě rozhodnutí o povolení provozu nebo konzultací s příslušným krajským úřadem). 2) Provést evidenci v CRŽP dle nového datového standardu zveřejněného MŽP. 3) Zapracovat změnu do interní dokumentace EMS a soustavy ohlašovacích povinností pro rok 2026. Bližší pokyny k implementaci zveřejňuje CENIA na cenia.gov.cz/aktuality.

Hodnocení environmentálních rizik průmyslové provozovny je systematický proces identifikace, analýzy a vyhodnocení potenciálních negativních dopadů na složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda, biodiverzita).

V české regulaci na to navazují hned tři klíčové přístupy. Za prvé zákon č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě vyžaduje hodnocení hrozby ekologické újmy – typicky na základě metodik CENIA nebo Enviros. Za druhé zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií určuje, zda je nutný protokol o nezařazení nebo plány PZH/BzP dle kritérií přílohy zákona. Za třetí v rámci EMS (ISO 14001) se zpracovává matice environmentálních aspektů a dopadů jako součást systému řízení.

Obecný postup hodnocení rizik zahrnuje identifikaci nebezpečných látek nebo procesů, hodnocení pravděpodobnosti a závažnosti potenciálního incidentu, způsobu expozice složek prostředí a přijatelnosti rizika. Výsledkem je buď přijatelné riziko (dokumentuje se) nebo riziko vyžadující opatření ke snížení. Specifické metody a formuláře se liší dle regulatorního rámce.

Souhrnná provozní evidence (SPE) a hlášení do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) jsou dvě odlišné zákonné povinnosti, i když se obě týkají emisí provozoven.

SPE (Souhrnná provozní evidence) vyplývá ze zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a vztahuje se na provozovatele středních a velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Sleduje poplatkové látky (NOx, SO2, TZL, VOC, NH3, CO a pro SEVESO zdroje i HF, HCl) a podává se každoročně do 31. 3., slouží jako podklad pro výpočet poplatků za znečišťování ČIŽP.

IRZ hlášení (formulář F_IRZ) vyplývá ze zákona č. 25/2008 Sb. a sleduje 99 znečišťujících látek v ovzduší, vodě i půdě a přenosy v odpadech. Hlásí se pro úniky překračující zákonné prahové hodnoty, termín je taktéž 31. 3. Pro velké průmyslové provozovny se mohou oba povinné formuláře (F_SPE i F_IRZ) vyplňovat souběžně v systému ISPOP. Látky jako NOx nebo SO2 mohou být sledovány v obou hlášeních, přičemž sledované parametry a způsob výpočtu se mohou lišit.

Poplatky za znečišťování ovzduší jsou upraveny v zákoně č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a hradí je provozovatelé středních a velkých stacionárních zdrojů, kteří překračují zákonné emisní limity, nebo jejichž emise poplatkových látek přesahují zákonné poplatné množství.

Poplatkové látky jsou: TZL (tuhé znečišťující látky), SO2, NOx, VOC (těkavé organické sloučeniny) a CO. Pro každou poplatkovou látku je stanoven poplatný objem = množství emitované za rok přesahující zákonně stanovené limity. Sazba poplatku je stanovena zákonem v Kč/t. Poplatek se vypočítá jako: poplatné množství (t/rok) × sazba (Kč/t).

Podklad pro výpočet tvoří souhrnná provozní evidence (SPE) podávaná ročně do 31. 3. přes ISPOP. ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí) je správcem poplatků – SPE kontroluje a na základě podaných dat vyměřuje poplatková rozhodnutí. Případné nesrovnalosti mezi podaným hlášením a skutečností mohou vést k doměření poplatků zpětně nebo k uložení pokuty. Aktuální sazby poplatků a poplatné množství jsou obsahem přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb.

ISPOP2 je aktuální verze IS ISPOP dostupná na ispop.cz. Registrace a přihlášení jsou možné dvěma způsoby:

Prvním způsobem je ověření přes Identitu občana (BankID, MojeID, eObčanka, NIA nebo Mobilní klíč eGovernmentu). Doporučujeme pro fyzické osoby a statutární zástupce firem. Po ověření totožnosti systém automaticky vytvoří účet nebo provede napárování na IČ organizace.

Druhým způsobem je přihlášení přes datovou schránku – systém ISPOP akceptuje přihlášení prostřednictvím datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby pomocí autentizačních certifikátů nebo SMS kódu. Vhodné zejména pro zpracovatele a ohlašující za organizace.

Při první práci je nutné v ISPOP2 ověřit, zda jsou vaše provozovny v systému správně evidovány s platným IČP nebo IČZ. Bez těchto identifikátorů nelze hlášení podat. V případě problémů s přihlášením nebo evidencí provozovny kontaktujte helpdesk CENIA na ispop@cenia.cz nebo telefonní linku helpdesku zveřejněnou na ispop.cz.

Sankce za neplnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí jsou pravomocí České inspekce životního prostředí (ČIŽP), případně příslušného krajského úřadu.

V oblasti odpadového hospodářství může pokuta za původce odpadu, který nesplní ohlašovací povinnost dle zákona č. 541/2020 Sb., dosáhnout až 1 000 000 Kč. Provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady mohou dostat pokutu až 10 000 000 Kč.

V oblasti IRZ (zákon č. 25/2008 Sb.) lze za nepodání nebo opožděné podání hlášení uložit pokutu až 3 000 000 Kč. Chybné nebo nepravdivé hlášení může být posouzeno jako porušení informační povinnosti se sankcí do 500 000 Kč.

V oblasti ovzduší jsou sankce za nesplnění ohlašovací povinnosti ze zákona č. 201/2012 Sb. stanoveny podle kategorie zdroje: u malých zdrojů nižší pokuty, u středních a velkých stacionárních zdrojů pokuty až ve výši jednotek milionů Kč. Pro minimalizaci rizika doporučujeme hlášení podat s dostatečným předstihem před zákonným termínem a výsledky si zkontrolovat přes validátor ISPOP.

Do IRZ je sledováno celkem 99 položek znečišťujících látek a skupin látek. Zahrnují anorganické sloučeniny (těžké kovy: kadmium, rtuť, olovo, chrom, nikl, zinek), organické sloučeniny (benzo(a)pyrén, PCB, PCDD/F – dioxiny a furany), skupinu VOC (těkavé organické sloučeniny), dusíkaté a sírnaté sloučeniny (NOx, SOx, NH3) a od roku 2024 nově PFAS jako skupina č. 99.

PFAS (per- a polyfluoralkylované sloučeniny) jsou skupinovou položkou zahrnující více než 4 700 různých sloučenin. V IRZ jsou sledovány pod označením E-PRTR 99*. Prahová hodnota pro úniky do vody je 0,05 kg/rok – jde o velmi nízkou hodnotu, proto se povinnost týká i firem, které PFAS používají v malém množství jako součást výrobního procesu (povrchové úpravy, impregnace textilu, výroba elektroniky, hasicí pěna AFFF, teflon).

Pro ostatní látky jsou prahové hodnoty výrazně vyšší – např. SO2 do ovzduší 150 t/rok, NOx do ovzduší 100 t/rok, kadmium do vody 5 kg/rok. Kompletní tabulku naleznete na irz.cz/latky-v-irz. Doporučujeme tuto stránku pravidelně sledovat, protože seznam se průběžně aktualizuje.

Ohlašovací povinnost do IRZ nevzniká ze samotné velikosti firmy. Rozhodujícím kritériem jsou zákonem stanovené prahové hodnoty pro úniky nebo přenosy konkrétních znečišťujících látek. Může se tedy stát, že malá provozovna s 5 zaměstnanci, která pracuje s nebezpečnými chemickými látkami v dostatečném množství, ohlašovací povinnost do IRZ má – a naopak velký závod ji mít nemusí, pokud nedosahuje žádného prahu.

Jak ověřit, zda se povinnost týká vás: projděte kompletní seznam látek na irz.cz/latky-v-irz. Pro každou látku nebo skupinu látek, se kterou vaše firma pracuje nebo které produkuje jako emise, porovnejte roční množství s prahovými hodnotami zvlášť pro ovzduší, vodu a půdu.

Uvědomte si, že ohlašovací povinnost vzniká i z přenosů nebezpečných odpadů mimo provozovnu – nebezpečné odpady nad 2 t/rok nebo ostatní odpady nad 2 000 t/rok. Pokud si nejste jistí, doporučujeme konzultaci s odborníkem – například absolvováním kurzu nebo konzultací s podnikovým ekologem.